SLUNEČNÍ ALERGIE – SLUNCE V ROLI NEPŘÍTELE?

Sluneční alergie na rameni ženy u moře s podrážděnou zarudlou pokožkou po vystavení slunci.

Úvod do problematiky sluneční alergie

Vážení čtenáři našeho blogu, dnes vám přinášíme užitečný a praktický článek od lékařky MUDr. Gianna CONTI, MBA. Tato zkušená specialistka v oblasti prevence a zdravotní osvěty se rozhodla podělit o své znalosti a doporučení týkající se problému, který v létě postihuje mnoho lidí a dokáže značně znepříjemnit dovolenou i běžný pobyt na slunci. Řeč je o nepříjemném jevu známém jako sluneční alergie, který se projevuje svědivou vyrážkou a dalšími obtížemi po vystavení pokožky slunečnímu záření.

Na úvod MUDr. Gianna CONTI popisuje, jak se s tímto problémem setkává ve své praxi a proč bývá sluneční alergie tak častým tématem v letních měsících.

S příchodem léta a plánováním dovolených se v její ordinaci každoročně opakuje stejný scénář. Pacienti přicházejí se svědivou vyrážkou, která se objevila po prvních intenzivnějších slunečních dnech nebo na začátku dovolené u moře. Diagnóza je ve většině případů jasná: polymorfní světelná erupce, laicky známá jako sluneční alergie. Ačkoliv tento termín není z imunologického hlediska zcela přesný, výstižně popisuje nepříjemné potíže, které dokáží pokazit radost ze slunečných dnů.

Cílem tohoto článku je poskytnout vám ucelený pohled na tuto problematiku – od příčin a příznaků až po konkrétní, praktické kroky, jak jí předcházet a jak ji řešit, pokud se již projeví.

CO JE TO SLUNEČNÍ ALERGIE A PROČ VZNIKÁ?

Polymorfní světelná erupce (PLE) je nejčastější formou fotodermatózy, tedy kožního onemocnění vyvolaného slunečním zářením. Nejedná se o klasickou alergii v pravém slova smyslu, jako je například alergie na pyl či potraviny. Jde o nepřiměřenou, opožděnou reakci imunitního systému kůže na ultrafialové (UV) záření, především na jeho UVA složku.

Představte si to tak, že UV záření v kůži změní určitou, dosud neznámou látku (tzv. fotoalergen). Váš imunitní systém tuto změněnou látku vyhodnotí jako cizorodou a nebezpečnou a spustí proti ní obrannou zánětlivou reakci. Výsledkem je právě ona nepříjemná vyrážka.

V pokožce se vlivem UVA záření aktivuje celá kaskáda dějů souvisejícícm  s rozvojem zánětu. Na rozvoji zánětlivé reakce se uplatňují mechanizmy jaké jsou vidět na obrázku:

  • Otok, svědění, zrudnutí kůže vyvolané žírnými buňkami (uvolnění histaminu)
  • Zrychlení tvorby keratinocytů, tzv. rohovatění nebo zvýšené odlupování kůže zprostředkované řadou působků, například interleukiny
  • Zvýšená tvorba mazu (seba) buňkami sebocyty, zprostředkována interleukiny
  • Silná imunitní odpověď, zprostředkovaná lymfocyty, aktivovaná mnoha jinými tkáňovými signálními molekulami, například TNF faktorem.

Jak vyplývá z následujícího obrázku, Omega-3 kyseliny dokážou kožní zánětlivou reakci intervenovat témař na všech těchto úrovních. Při dostatečné přítomnosti omega- mastných kyselin jse tedy vysoce pravděpodobný ústup zánětu a celkové zklidnění kožních projevů solární alergie.

Schéma zánětlivé reakce kůže a vliv omega-3 mastných kyselin na snížení zánětu při sluneční alergii.

Obr: Patogenetický mechanizmus zánětu kůže a role omega-3 kyselin. Zdroj:  Int. J. Mol. Sci. 2020, 21, 741., detail pod článkem

Rizikové faktory:

  • Genetická predispozice: Sklon k PLE je často dědičný.
  • Světlý fototyp: Lidé se světlou pletí, vlasy a očima (fototyp I a II) jsou náchylnější.
  • Pohlaví: Častěji postihuje ženy, obvykle ve věku mezi 20. a 40. rokem.
  • První expozice: Typicky se objevuje na jaře nebo na začátku dovolené, kdy kůže ještě není na intenzivní slunce zvyklá.

TYPICKÉ PŘÍZNAKY SLUNEČNÍ ALERGIE

Příznaky se obvykle objeví během několika hodin až dvou dnů po slunění. Vyrážka může mít různé podoby (proto „polymorfní“ – mnohoforemná), ale nejčastěji se setkáváme s:

  • Intenzivním svěděním: Často je to první a nejvýraznější příznak.
  • Drobnými červenými pupínky (papulkami): Mohou připomínat krupičku.
  • Většími červenými skvrnami (plaky): Mohou splývat do větších ložisek.
  • Puchýřky (vezikulami): Někdy jsou naplněné čirou tekutinou.
  • Pocitem pálení a pnutí kůže.

Vyrážka se typicky objevuje na místech, která byla vystavena slunci po zimním období, jako je dekolt, ramena, vnější strany paží, nárty a hřbety rukou. Obličej bývá často ušetřen, protože je na slunce zvyklý celoročně.

JAK SE VYPOŘÁDAT SE SLUNEČNÍ ALERGIÍ NA DOVOLENÉ

Klíčem k úspěchu jemyslet na tuto eventualitu již před odchodem na letní dovolenou. Správná kombinace prevence spolu s dobře vybavenou lékárničkou na letní dovolenou vám umožní zvládnout sluneční alergii již při prvních příznacích. Zde je navrhovaný plán příprav:

FÁZE 1: PŘÍPRAVA PŘED DOVOLENOU (CCA 2-4 TÝDNY PŘEDEM)

  1. Podpůrná vnitřní léčba:

    • Beta-karoten, Lykopen, Vitaminy C a E: Tyto antioxidanty pomáhají chránit buňky před poškozením UV zářením. Začněte je užívat v doporučených dávkách s dostatečným předstihem.
    • Vápník (Calcium): například ve formě šumivých tablet, nebo z mléčné stravy, přispívá ke zmírnění alergických projevů.
    • Omega- 3 mastné kyseliny: dostatečný příjem na úrovni 2000 mg denní dávky je vhodný jako prevence zánětlivých reakcí nejen v pokožce, ale i v celém organizmu
  2. Postupné navykání kůže:

    • Pokud je to možné, vystavujte kůži slunci postupně ještě před odjezdem. Začněte s 15-20 minutami denně a dobu pomalu prodlužujte. Kůže si tak vytvoří ochranný pigment (melanin) a částečně si „zvykne“.

FÁZE 2: BĚHEM DOVOLENÉ – PREVENCE JE ZÁKLAD

  1. Výběr opalovacího krému – alfou a omegou:

    • Vysoký ochranný faktor: Používejte SPF 50+.
    • Širokospektrální ochrana: Hledejte na obalu označení UVA v kroužku, které garantuje dostatečnou ochranu proti UVA záření, jež je hlavním spouštěčem.
    • Složení pro citlivou a alergickou pleť: Vybírejte přípravky bez parfemace, barviv a zbytečných konzervantů. Ideální jsou produkty z lékárny určené přímo pro pleť se sklonem ke sluneční alergii.
    • Správná aplikace: Naneste dostatečné množství krému (cca 2 mg/cm², což odpovídá asi 6 čajovým lžičkám na tělo dospělého) 20-30 minut před sluněním. Aplikaci opakujte každé 2 hodiny a vždy po koupání, zpocení nebo osušení ručníkem.
  2. Správné chování na slunci:

    • Vyhněte se polednímu slunci: Mezi 11:00 a 15:00 hodinou se zdržujte ve stínu.
    • Ochranné oblečení: Noste lehké, vzdušné oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, ideálně z hustě tkaných materiálů (bavlna, len). Nezapomínejte na pokrývku hlavy a kvalitní sluneční brýle.

FÁZE 3: TERAPIE (AKUTNÍ FÁZE)

  1. Okamžitě ze slunce:Prvním krokem je zabránit další expozici UV záření. Zůstaňte ve stínu nebo v místnosti.
  1. Chlazení: Postižená místa chlaďte. Pomohou studené obklady, termální voda ve spreji nebo chladivá sprcha.
  2. Lokální léčba:
    • Aplikujte zklidňující gely nebo krémy s obsahem panthenolu, aloe vera nebo antihistaminik (látek proti svědění).
    • V případě silnější reakce lze po poradě v lékárně krátkodobě použít mast s malým obsahem hydrokortizonu.
  3. Celková léčba (tablety):
    • Užijte volně prodejná antihistaminika (např. s účinnou látkou cetirizin, loratadin, bilastin). Tlumí svědění a zklidňují alergickou reakci. Je výhodné mít je s sebou v cestovní lékárničce.

KDY JE NUTNÉ VYHLEDAT LÉKAŘE?

Ačkoliv je sluneční alergie většinou jen nepříjemná, v některých případech je návštěva lékaře nezbytná:

  • Pokud je vyrážka velmi rozsáhlá, tvoří se velké puchýře nebo mokvá.
  • Pokud se přidají celkové příznaky jako horečka, zimnice, bolest hlavy nebo nevolnost.
  • Pokud se stav po 2-3 dnech samoléčby nelepší.
  • Máte-li podezření, že reakce byla vyvolána kombinací slunce a léku, který užíváte (tzv. fototoxická reakce).

Závěrem

Sluneční alergie nemusí znamenat konec radosti z léta a dovolené. S důslednou prevencí, správným výběrem ochranných prostředků a včasným zásahem při prvních příznacích můžete její projevy výrazně omezit nebo jim zcela předejít. Pamatujte, že vaše kůže si pamatuje každé spálení i každou nepřiměřenou reakci. Chovejte se k ní zodpovědně.

GRAFICKÝ PODKLAD A VĚDECKÉ INFORMACE K DALŠÍMU PROHLOUBENÍ VĚDOMOSTÍ A SAMOSTUDIU:

  1. Balić, A.; Vlašić, D.; Žužul, K.; Marinović, B.; Bukvić Mokos, Z. Omega-3 Versus Omega-6 Polyunsaturated Fatty Acids in the Prevention and Treatment of Inflammatory Skin Diseases.  J. Mol. Sci.202021, 741. https://doi.org/10.3390/ijms21030741
  2. Sawada Y, Saito-Sasaki N, Mashima E, Nakamura M. Daily Lifestyle and Inflammatory Skin Diseases. Int J Mol Sci. 2021 May 14;22(10):5204. doi: 10.3390/ijms22105204. PMID: 34069063; PMCID: PMC8156947.